Byl jste hostem 21. SAMBA večera v Brně. Na tuto akci a na vaše inspirativní a vizionářské vystoupení řada účastníků vzpomíná dodnes. Hovořil jste o trendech, které dramaticky mění prostředí okolo nás. Včetně tak zdánlivě konzervativního prostředí, jako je bankovnictví. Nakolik je tato transformace v běhu a jakým směrem se ubírá?

Je ve velmi rychlém běhu, objevuje se v ní spousta nových fenoménů a co je nejzajímavější, vzájemně se spojují a podporují. Čeká nás převratná doba ve všech oblastech našeho života, práce a podnikaní.

Před šesti lety pořádala SAMBA sérií workshopů na téma scénářů budoucího ekonomického a společenského vývoje, ve kterém byl podrobně diskutován i deflační scénář, kterému se podle některých názorů blížíme. Aktuálně diskutovaným tématem je zavedení či nezavedení záporných úrokových sazeb a případně i dalších pro většinu lidí dříve nepředstavitelných kroků. Do jaké míry je deflační scénář pravděpodobný a případně s jakými jinými scénáři počítáte pro několik příštích let?

Deflace nebo tendence k ni bude pokračovat. Je pro to celá řada důvodů a většinu z nich nezměníme. Mimochodem, některé souvisí s předchozí otázkou a s digitální revolucí, která zefektivňuje a tedy i zlevňuje mnoho věcí kolem nás.

Prof. Zelený hovoří o tom, že se nacházíme v době jakési „metamorfózy“ systému, kdy stará pravidla přestávají platit a vzniká zřejmě něco úplně nového. Z pohledu tohoto přirovnání je otázkou, zda bude takový proces probíhat a zda bude výsledkem metamorfózy krásný motýl nebo noční můra. K jaké vizi budoucnosti se kloníte Vy?

Jsem i nyní historickým optimistou. Zároveň vím, ze dobrá řešení se v demokracii zpravidla prosadí až po řadě bolestných zkušeností. Jsme na prahu nove epochy a čekají nás pozitivní i negativní zkušenosti. A naše schopnost předvídat se zákonitě snižuje. Digitální revoluce je obrovskou šancí, ale přináší i neméně velká rizika.

Koncem roku jste ukončil své dlouhodobé angažmá na pozici generálního ředitele a předsedy představenstva České spořitelny. Jak zpětně hodnotíte tuto etapu své kariéry?

Bylo to sedmnáct napínavých, někdy dobrodružných a úžasných let, za které by každý musel byt vděčný.

Je o vás známo, že rád jezdíte na kole a hrajete na housle. Jaké další koníčky máte a jaký máte recept na skloubení pracovního a mimopracovního života?

Ještě se snažím vybudovat expozici horáckého sklářství na Českých Milovech, kde v devatenáctém století působila jednapadesát let veleúspěšná sklárna. A recept? Žádný nemam, moc to neumím, stále s tím bojuji, všechno skloubit je nad lidské síly. Samozřejmě to odnášejí ty koníčky.

V 90. letech jsem od Vás v rámci působení v České společnosti ekonomické opakovaně slyšel větu, která se mi dostala pod kůži – „věci je potřeba si odpracovat“. Je toto součástí Vašeho životního přístupu a jaký je Váš recept na úspěch?

Skvělých myšlenek slyšíte po celý život kvantum. Jejich uvedení ve skutečnost je těžší. A recept na úspěch? Když se podíváte na to, co mají společné všechny jinak velmi rozdílné osobnosti z byznysu, sportu, uměni, vědy atd., jsou to vždy dvě vlastnosti: dychtivost a pokora. V angličtině obě slova začínají na shodnou slabiku: hungry, humble.

Jaké je vaše největší přání do budoucna?

Aby každý z nás mel právě té chuti a pokory na rozdávaní.