Jak pozitivně na neradostné trendy v oblastí daní?

S potěšením jsem přijal nabídku podělit se s čtenáři tohoto magazínu o některé myšlenky, názory a komentáře k dění v oblasti světa daní.

Neskrývám, že se cítím být liberálem a z této pozice také píši tento „otevírací“ komentář.

Respektuji právo státu vybírat daně a další povinné finanční odvody. Nebudu a nechci polemizovat o tom, jak efektivně jsou pak peníze z daní vybraných použity na úhradu veřejných statků a služeb. Souhlasím s tím, že jistá míra vzájemné solidarity a respektu k ostatním členům společnosti hmatatelně vyjádřená platbou daní, je nutná, nevyhnutelná a potřebná.

V našich podmínkách působí poněkud naivně představa, že daňoví poplatníci budou ve vzájemné konstruktivní spolupráci s finančními úřady usilovat o to, aby při co nejnižších časových, personálních a finančních nákladech bylo možné stanovit a vybrat v souladu s platnými daňovými zákony správnou výši daňových odvodů. Taková představa zní jako pohádka, že? A přitom přesně takto by dle platných zákonů měla správa daní vypadat.

Mé praktické zkušenosti jsou však bohužel většinou právě opačné. Zároveň zcela nelze tvrdit, že by to bylo jen vinou nepoctivosti a liknavosti daňových poplatníků.

Po posledních parlamentních volbách jsem doufal, že daňová správa zahájí svůj přerod k tomu, aby začal být daňový poplatník více vnímán jako klient, kterému je třeba v co nejvyšší míře pomoci plnit jeho povinnosti.

Jsem přesvědčený, že není správné ponechat na samotných poplatnících, aby se ve všem, vždy, včas a bezezbytku vyznali sami. Obzvláště pokud stát jejich situaci komplikuje neustálými častými a rozsáhlými změnami daňových právních předpisů.

Určitou naději ve změnu přístupu daňové správy k poplatníkům živil fakt, že se řízení ministerstva financí chopil člověk s dlouholetými zkušenostmi z podnikání a tedy takříkajíc z druhé strany barikády a rovněž některé vedoucí posty daňové správy obsadil odborníky z daňového poradenství.

Změny jsme se pocítili, velmi rychle a všichni.

Ve jménu boje s různými nepoctivostmi a daňovými podvody se na základě pokynů shora začaly v podstatě všeobecně chovat daňové úřady ke svým poplatníkům jinak. Nikoliv však jako ke klientům, ale jako k potenciálním podvodníkům.

A tak se nyní naprosto běžně setkáváme s absurdními průtahy a problémy při registrování firem k plátcovství DPH v obavě daňové správy, že nový plátce je automaticky potenciální podvodník. Nebo například s potížemi absorbujeme ukládání nových nepřiměřených povinností při sestavování tzv. kontrolních hlášení k DPH, které však momentálně paradoxně hrozí spíše paralýzou daňové správy z důvodu naprostého přetížení jejích pracovníků.

Nabízí se tedy otázka na možnosti pozitivního přístupu k řešení každodenních problémů, které nám přináší tato neradostná realita. Existují vůbec?

Naštěstí můžeme říci, že ano. Avšak jako obvykle, není to možnost jednoduchá a cesta snadná a krátká.

Podle dlouholetých zkušeností mých i řady dalších kolegů z oboru je potřebné, aby se poplatníci více a aktivněji zapojovali do procesů ohledně plnění jejich daňových povinností.

Je třeba po správcích daně častěji požadovat, aby prokazovali své zákonné oprávnění vynucovat si plnění těch povinností, které poplatníkům ukládají, protože tak nezřídka činí nad rámec zákona.

Po správcích daně je nutné důsledně požadovat, aby správa daní byla vykonávána a povinnosti ukládány opravdu jen v tom nejnutnějším rozsahu, který ještě vede k tomu, aby byly daně ve správné výši a včas vybrány.

Někdy takovou komunikaci se správcem daně zvládne poplatník sám, jindy mu pomůže daňový specialista.

Říkám tomu „nastavení kvalifikovaného a kvalitního vztahu s daňovou správou“. Takový vztah by ve výsledku měl vypadat tak, že daňový poplatník bude respektovat správce daně a bude plnit své povinnosti přesné v té míře, jak mu ukládá zákon, a na druhou stranu správce daně bude respektovat poplatníka tím, že nebude zbytečně požadovat nic nad rámec zákona a také snahu poplatníka o minimalizaci daňových povinností a nákladů nebude vnímat jako snahu o vyhýbání se daním.

Věřím, že v konečném důsledku a po překonání počátečních obtíží, poplatník na straně jedné a odpovědní pracovníci správců daně na straně druhé najdou ve smyslu předchozího odstavce určitou rovnováhu a dosáhnout právě onoho vztahu, který vede k přijatelné efektivitě výběru daní a ze strany daňových poplatníků k akceptovatelné daňové zátěži.

Mým cílem při vedení daňové rubriky v duchu výše uvedeného bude drobně napomoci jejím čtenářům k tomu, aby se jejich život s daněmi stal o něco jednodušší.

Budu se vás snažit inspirovat při řešení některých specifických daňových situacích a jsem také připraven odpovědět na zajímavé dotazy s potenciálem oslovení širší vrstvy čtenářů tohoto magazínu. Proto přivítám vaše podněty a dotazy zaslané na adresu redakce či na moji emailovou adresu.

Přeji vám všem pěkné dny bez nepříjemných starostí a překvapení v oblasti daní.

Petr Habarta

petr.habarta@gmail.com, +420 603 287 393