Už šestnáctým rokem působíš ve firmě, která je celosvětově největším výrobcem strojů na vstřikování plastů. Je to obdivuhodná výdrž. Zdá se, že tě práce musí opravdu bavit…

V ENGEL jsem od roku 2000 a jsem i jedním z prvních dvou zaměstnanců, kteří byli u zrodu kaplického závodu. Kromě roku 2009, kdy nás také poznamenal propad zakázek, ENGEL v Kaplici neustále roste. Dnes je nás 740 a další rozšiřování závodu se právě realizuje. S tím jsou spojené další nové projekty, nové zkušenosti, nové znalosti, tak jako doposud. Pořád mě ráno baví vstávat do práce, těším se na lidi okolo, na kontakt se zákazníkem, na to, že se nám během dne něco povede.

Na kterých pozicích jsi ve firmě zatím pracoval a co se ti podařilo?

U ENGEL jsem začal jako strojní konstruktér. Byl jsem rok v Rakousku na školení v závodě na výrobu lineárních robotů a mým úkolem bylo konstruování přebíracích hlav výlisků z formy stroje.

Asi po půl roce školení za mnou přišlo vedení závodu, jestli bych si s partou pěti montážníků netroufl na výrobu automatizovaných zařízení k robotům. Byla to série 90 ks tzv. “Trayserver” zařízení na plastové díly pro Nokia telefony. Šli jsme do toho a zvládli jsme to.

Vybudovali jsme si důvěru u vedení v Rakousku a pokračovali jsme s výrobou dalších produktů pro automatizaci. Za největší úspěch považuji, že jsme v té době začali budovat i konstrukční oddělení v Kaplici. Ne každá západní mateřská společnost toto dovolí a podporuje. V dnešní době máme 40 vlastních konstruktérů včetně programátorů.

V létě 2008 jsem ENGEL opustil a vyzkoušel úplně jiný obor. Byl jsem výrobním ředitelem firmy zpracovávající stavební sklo. Také úžasná výroba, plná automatizace, ale osobní progres nebyl takový jako v ENGEL, který se v létě 2010 opět ozval a já nastoupil na pozici vedoucího obchodu produktů mimo skupinu ENGEL. Kdybych měl hodnotit, jaké období mi kdy nejvíce dalo ohledně osobního růstu, tak je to právě posledních 6 let, kdy jsem v přímém kontaktu s koncovými zákazníky.

Od července nastupuješ na novou pozici do oblasti dopravníkových systémů a automatizace. Jaké výzvy to pro tebe znamená a na co se nejvíc těšíš?

Po šesti letech v obchodu se vracím do výroby, do oblasti, o které dnes slyšíme denně. Robotizace a automatizace má velkou budoucnost napříč mnoha průmyslovými obory, a když si to spojíte s ENGEL, nelze vedle velké výzvy opomenout obrovskou odpovědnost za zařízení, která na trh dodáváte.

Výroba zařízení pro automatizaci uvnitř skupiny ENGEL funguje na bázi zákazník – dodavatel. Pokud nedáme termín, nevejdeme se cenou, nedáme kvalitu nebo řešení, jsme z kola venku.

A to je to, na co se nejvíce těším. Musíte se stále zlepšovat: inovovat produkt, hledat nová řešení, optimalizovat náklady, vzít s sebou do toho svoje lidi, dodavatele, okolí. Chci navázat na práci kolegy Tomáše Procházky, po kterém oddělení přebírám. Odvedl se svým týmem za 8 let obrovský kus práce. Pro mé pokračování na tomto oddělení si vypůjčím motto Jirky Slezáka „zdravá bolest“. Moc se na ni těším.