Jiří Dvořák: Těším se na 3 dny nabité informacemi
Jirka Dvořák působí celou svoji profesní kariéru v oblasti IT. Je spoluvlastníkem firmy ACONTE, již téměř 15 let přednáší na MBA programech a je rovněž vedoucím IT modulu v SAMBA MBA. Je klíčovou osobností platformy NeoKlub. Je absolventem VUT Brno Fakulty elektrotechniky a informatiky, v oboru Informatika a výpočetní technika a PhD má z Fakulty podnikatelské VUT v Brně z Řízení a ekonomiky podniku.
Jirko, čím se zabývá ACONTE?
Pokud bych měl být úplně obecný, firma se zabývá už od svého vzniku informačními technologiemi. Nicméně to je tak široké, že se to pokusím zúžit na pár hlavních oblastí. V prvé řadě je to externí správa informačních systémů. Zde pokrýváme velmi široké portfolio zákazníků od malých firem s řádově jednotkami počítačů až po velké nadnárodní firmy, kde poskytujeme IT služby pro místní organizační jednotky. Jako příklad takové firmy bych mohl uvést Novou Mosilanu v Brně nebo Sametex v Kraslicích.
Druhou částí firmy, která v poslední době hodně roste, je zakázkový vývoj informačních systémů. Specializujeme se na platformu .NET, která pro nás zůstává klíčovou technologií, ale na to umíme navázat vývojem pro mobilní platformy Android a iOS a spojit to v jeden fungující celek. Tohle je cesta, kterou v poslední době požaduje více a více firem, kdy k základnímu systému chtějí přistupovat pomocí počítačů, ale i mobilních telefonů. Umíme ale programovat i systémy pro sběr dat, skladové hospodářství atd. a pokud bych mohl uvést jednu zajímavou implementaci, tak by to z poslední doby byla dodávka malé části řešení skladu pro Černobylskou jadernou elektrárnu.
Poslední částí jsou konzultační a projektové služby. Například pro jednu nadnárodní farmaceutickou firmu řešíme rozsáhlý projekt webových stránek, kde koordinujeme technickou realizaci v Indii s ostatními články projektu v různých částech světa. Nebo organizačně a projektově zajišťujeme implementaci ERP v rámci středně velké strojírenské firmy s obratem téměř třičtvrtě miliardy korun.
Jaké zákazníky obsluhujete a jaké projekty máte nejradši?
Naši největší klienti jsou větší průmyslové podniky, kam dodáváme své služby, ale to portfolio je mnohem širší.
Co se týče projektů, tak za sebe mám nejraději ty projekty, kde spojujeme znalosti a kompetence napříč celou firmou. V poslední době jde například o brýle pro rozšířenou realitu, kde ve spolupráci s dodavatelem brýlí Konica Minolta testujeme už téměř rok projekt jejich využití v reálném provozu. Díky znalostem a zkušenostem, které jsme získali, jsme připraveni k jejich ostrému nasazení u dalších klientů.
Jsi vedoucím IT modulu na SAMBA MBA. Jak se Ti SAMBA MBA program líbí a jaký máš názor na MBA vzdělávání a současný stav na MBA trhu v České republice?
Myslím si, že vzdělávání je alfou a omegou jakéhokoliv zlepšování se. Bez vzdělávání, bez přenosu znalostí a zkušeností mezi lidmi, bez kultivace tohoto procesu, nebude naše ekonomika nikdy konkurenceschopná. Pokud budu brát MBA studium jako formu dalšího vzdělávání manažerů, tak situace na českém trhu je neutěšená. Vysoká fragmentace v podobě desítek poskytovatelů, bez definice jakýchkoliv standardů či systémů kvality, bez dostatečného množství schopných odborníků, kteří by mohli předávat své zkušenosti. Jsem proto moc rád, že SAMBA jako platforma, která kolem sebe sdružuje obrovské množství lidského kapitálu, na situaci na trhu zareagovala a otevřela studium MBA. Hluboce věřím tomu, že studium bude přínosem a osobně se velmi těším na MBA 4.0, kterého bych se moc rád zúčastnil, tentokrát ale pro změnu v roli posluchače.
Zúčastnil jsi se předchozích SAMBA konferencí, zaměřených na digitalizaci. Proč přijedeš do Břežan na aktuální, již čtvrtou akci na toto téma?
Je to moje již třetí SAMBA konference zaměřená na digitalizaci. Jednu jsem bohužel vynechal. Pokud bych ale chtěl najít společného jmenovatele všech konferencí, tak rozhodně nebude jeden, ale hned několik:
– Tři dny nabité informacemi, kde se pokaždé dozvím něco nového a můžu to obratem sám, či ve spolupráci s lidmi, které jsem na konferenci poznal, implementovat do reálného života.
– Kontakty, kontakty a zase kontakty na lidi, kteří mají zřetelně stejnou krevní skupinu a jsou I4.0 pozitivní.
– Skvělá atmosféra, a to hlavně díky organizátorům. A kromě té, samozřejmě i skvělá organizace.
V čem jsou tyto konference jiné a na co se těšíš?
Mám pocit, že už se budu jen opakovat, že jsem to už zmínil v nějaké předchozí odpovědi, ale těším se na lidi a informace. Těším se na přednášky, ale myslím, že to hlavní těžiště se nebude odehrávat v rámci oficiálního programu, ale bude probíhat v podobě neformálních diskusí na které se asi těším nejvíc.
Co je NeoKlub a jaký je jeho příběh?
Příběh téhle platformy se začal psát někdy v roce 2015, kdy jsme si pár kamarády řekli, že nám chybí místo, kde bychom se mohli navzájem inspirovat. Od té doby se setkáváme pravidelně jednou měsíčně a zveme mezi sebe zajímavé hosty z různých oborů lidského konání. Jedná se o většinou o jednu až dvě přednášky, spojené s večeří a neformální diskusí. Cílem setkání je inspirace, vzájemné obohacení o informace nebo zkušenosti. Letos to například byla přednáška JUDr. Komendové na téma „Rozvody ve firmách“, nebo Ing. Daniela Káby na téma svěřenské fondy. Není to ale jen o těchto vážných tématech, loni jsme měli exkurzi v pražírně kávy MOTMOT a třeba na březen plánujeme suchou ukázku freedivingu s podtitulem proč je nedýchání skvělý způsob, jak poznat sám sebe, což jistě bude dechberoucí přednáška.
Prozradíš nám, jaké jsou tvé koníčky, jak trávíš volný čas a dobíjíš baterky?
Ačkoliv na to nevypadám, mám rád sport. Brusle, badminton, volejbal, svého času i hokej. Samozřejmě rodina, bez jejich podpory by to nešlo. Vzhledem k tomu, že dost času trávím za volantem, tak mám rád jízdu v tichu a o samotě, kdy nechávám svou mysl plynout a přemýšlím nad různými koncepty fungování věcí a nalézám řešení problémů. Bohužel jsem zjistil, že tohle funguje pouze za jízdy. Naopak v zácpách nejsem schopný myslet na nic jiného, než jak z nich utéct ?.
Děkujeme za rozhovor a těšíme se na viděnou 6. 3. v Břežanech!
otázky: Jiří Slezák
foto: Michaela Lípová