Petr Gogolín: Co se dá naučit z testování webů
Petr Gogolín, DiS., MSc. je spolumajitelem společnosti Kurzor, s.r.o., která se dlouhodobě věnuje tomu, co dělá weby úspěšnými: spokojeným návštěvníkům. Osobně se věnuje strategickým analýzám v online prostředí a podílí se na projektech testování webů.
Petr je absolventem manažerského programu na Nottingham Trent University a vystudoval také zahraniční obchod. Kurzor.net vytvořila mimo řady dalších projektů i stránky www.smba.cz.
Moderní stránky jsou ve velké většině vytvořeny se záměrem co nejvíce usnadnit návštěvníkům dosažení jejich cíle. Tím může být například vyplnění poptávkového formuláře, odeslání objednávky nebo přečtení zajímavého článku. Při snaze zlepšit úspěšnost webu si tedy provozovatelé často kladou otázku, jestli se jim daří tento cíl splnit a zamýšlí se nad tím, jak jeho dosažení vyhodnotit.
Jedním ze základních nástrojů úspěšného rozvoje webu je proto získávání názorů na web od jeho návštěvníků. Jeden z nejoblíbenějších, ale přesto zatím málo využívaných, nástrojů je uživatelské testování.
Uživatelské testování funguje tak, že vyberete skupinu testerů, kteří vyhovují vaší cílové skupině, necháte je s webem pracovat a pozorně sledujete, jak se při tom chovají. Správným výběrem otázek můžete odhalit, jak web skutečně používá cílová skupina, co si o něm myslí a kde lze provést úpravy k lepšímu.
Vybírám pro vás tři zajímavá zjištění, která mají univerzální platnost:
Na věku záleží
Neexistuje nic jako “uživatel obecný”. Rozdíl mezi návyky při brouzdání u mladší a starší generace je propastný. Mladí lidé místo čtení rychle skenují v textu a vyhledávají klíčová slova. Dlouhé věty a rozvitá souvětí obvykle ignorují a přeskakují. Díky tomu, že jsou v kontaktu s technologií celý život, chápou význam mnoha symbolů, mají osvojenou řadu postupů a netřeba jim většinu věcí vysvětlovat. Pokud je služba nebo nabízený produkt příliš složitý a komplikovaný, tak často odchází ke konkurenci.
Starší generace pak naopak věnuje psanému textu více pozornosti a spíše ignoruje vodítka a zkratky, které dobře fungují na mladé lidi. Jejich základní nástroj je čtení, a čím jsou starší, tím jsou kultivovanější. Je nezbytné cílit na orientaci (nacházíte se zde…) a nespěchat s výzvou k akci. Je třeba více vysvětlit prvky na obrazovce, u kterých předpokládáme jejich univerzální znalost – například ikonky vždy doplnit popiskem, tlačítka musí mít jednoznačnou funkci.
První dojem klame
Studie prokazují, že názor člověka na web je formulován během prvních 8 sekund. Můžeme polemizovat, nakolik je toto číslo platné, dle mého názoru bude spíše s přibývajícím tempem rozvoje internetu klesat. Dobře navržený web dokáže v této krátké době uživatele ukotvit v přesvědčení, že je na správném místě.
Téměř vždy jsem při rozboru zjištění testerů přišel na to, že mezi prvním dojmem a pocitem po deseti minutách seznamování s webem je velký rozdíl. Zkontrolujte si proto vždy, zda logo webu, hlavní sdělení a použité vizuální prvky dobře komunikují, co je od webu očekáváno. Uživatelé na web nevstupují pouze přes hlavní stránku, proto je důležité ujistit se, jestli jsou výše uvedené prvky zřetelné a viditelné i z podstránek.
O vyskakujících nabídkách
Často se na webových stránkách můžete setkat s vyskakujícími prvky (okna, rámečky, pop-upy, princip je stejný), které se snaží předat důležitou informaci. Tyto prvky mají vždy společnou jednu vlastnost: přerušení postupného prohlížení stránky.
U webu neplatí, že přerušení je vhodný způsob komunikace s klientem. Web jako médium má tu vlastnost, že tempo a styl práce s ním určuje návštěvník a většinu z nich vyskakující okno spíše vyruší. Místo použití pop-up okna je vhodnější zvolit jiný způsob, jak informaci předat.
Z těchto tří zjištění plyne, že i dobrý designér nebo precizní vývojář potřebují k ruce ještě odborníka na testování, který z reakcí uživatelů potvrdí, že se web povedlo vytvořit správně. Pamatujte tedy ve svých plánech i na testování. Více informací o uživatelském testování si můžete přečíst zde: testujem.cz.