Představujeme: Jirka Křivánek
Jirka je absolventem VUT v Brně a aktuálně i studentem SAMBA MBA programu. Přes 15 let se věnuje consultingu. Za tuto dobu pomohl společně se svým týmem řadě menších i větších společnosti k naplnění jejich dlouhodobých cílů, k navýšení tržeb i zisku a v neposlední řadě i k spokojeným a loajálnějším zaměstnancům.
Jirko, přes patnáct let se zabýváš konzultováním v malých, středních i velkých firmách. Co se pod tím skrývá?
S kolegy pro naše klienty realizujeme projekty zaměřené na zvyšování efektivity a výkonnosti jejich firem. Děláme poradenství jinak – nabízíme pozitivní a komplexní přístup. Našim cílem je posunout firmu na vyšší úroveň fungování místo obyklého „řešení dílčích problémů“.
Dnes vítězí rychlost, flexibilita, včasná identifikace rizik a příležitostí. Naši ambicí je měnit prostředí ve firmě především změnou myšlení lidí, změnou jejich postojů a chování. Výsledkem je, že lidé pak sami chtějí, o věcech přemýšlejí, aktivně hledají příležitosti, řeší problémy a rozvíjejí se. Lidé v zájmu společného cíle pak více spolupracují a lépe komunikují. To vše bez nutnosti neustálého manažerského tlaku a dohledu. Toto je složitější cesta, ale přináší lepší výsledky a dlouhodobou úspěšnost.
Procesní řízení pro nás neznamená „malování grafů“, ale spíše eliminování všech bariér ve firmě a mezi lidmi a zlepšení prostředí ve firmě. Taková změna prostředí znamená správně vymezit hřiště na kterém hrajeme, nastavit pravidla, určit jasné cíle a poskytnut lidem podmínky pro jejich naplnění. V zásadě je to o správném nastavení business modelu firmy, aby byly v souladu věcné, řídící i finanční toky ve firmě.
Vždy pracujeme v úzké spolupráci s klientem. Pro úspěch projektu je klíčová vzájemná důvěra. Naše projekty připravujeme vždy individuálně podle konkrétních potřeb klienta a zohledňujeme aktuální podmínky společnosti. Výsledkem pak je, že zákazník získává nejvyšší přidanou hodnotu, nejlépe vyjádřitelnou v penězích.
Jak začala tvá kariéra a jaký byl impulz pro výběr tvé profese?
Studoval jsem na VUT v Brně fakultu strojní, obor řízení jakosti, který zahrnoval jak kvalitu tak systémy řízení podniků a organizací. Po škole jsem pracoval jako manažer kvality ve velké nadnárodní firmě, kde jsem zodpovídal za kontrolu a řízení kvality výroby v několika výrobních závodech.
Následně jsem působil v několika poradenských společnostech. To pro mne bylo velmi inspirující a získal jsem zde množství praktických zkušeností z různých firem. V pozici business konzultanta jsem realizoval a vedl rozmanité projekty. Jednalo se jak o menší projekty zlepšování firemních procesů tak o různé komplexní změnové projekty. Tyto projekty typicky zahrnují analýzu stávajícího způsobu řízení, nastavení byznys modelu, restrukturalizaci procesů firmy, měření jejich výkonnosti, nastavení odpovídajícího motivačního systému a přenastavení controllingových vazeb včetně zajištění IT podpory.
Od roku 2006 působím jako nezávislý konzultant.
Za svou kariéru konzultanta máš za sebou velký kus práce a řadu úspěchů. Můžeš nám popsat ty největší z nich?
Za úspěch považuji, když změny či kroky, které klientovi navrhneme firma nakonec skutečně zrealizuje a dosažené výsledky potvrdí naše původní předpoklady. Snažíme se vždy být s klienty v intenzivním kontaktu i po skončení projektu a zajímat se o jeho další vývoj. Jedním z našich měřítek úspěchu jsou opakované projekty, kdy se na nás klient po čase obrátí s dalším projektem, což potvrzuje jeho spokojenost. Takových projektů máme, díky tomu, kolem 90 %.
Zajímavé bylo rovněž mé působení v rámci několika mezinárodních projektů. Např. globální projekt sladění procesů a nastavení jejich podpory systémem SAP v pobočkách nadnárodní společnosti E.ON pro střední a východní Evropu (společný řešitelský tým z Německa, Česka, Slovenska, Maďarska, Bulharska a Rumunska), kde jsem vedl týmy obchodu a HR. Dalším zajímavým projektem byla optimalizace internetového prodeje a výdeje zboží na prodejnách v ruské síti obchodního řetězce Eldorado v Moskvě (cca 400 prodejen s elektronikou a bílým zbožím). Oba projekty byly vedeny v angličtině, u toho druhého jsem využil také znalost ruštiny.
Pokud se podíváme na úspěšnost projektů řečí konkrétních čísel, můžeme zmínit např. snížení průměrné průběžné doby vyřízení pojistné události na vozidle na 1/3 původního času (v jedné známé pojišťovně), nebo úspora provozních nákladů na opravy a údržbu vozů MHD jednoho velkého dopravního podniku ve výši 160 mil. Kč ročně. Zajímavý byl i projekt zpracování byznys modelu a následná komplexní optimalizace procesů (vč. zavedení multifunkčních obchodních týmů) s přenastavením controllingu jedné strojírenské firmy, kde jsme dokázali pomoci zvýšit obrat firmy v následujícím roce o 20 %.
Spolupracuješ s celou řadou společností. Dokážeš říci, jaká je aktuálně přikládána důležitost na vzdělávání top-managementu a majitelů firem?
Řekl bych, že vzdělávání obecně nemělo před pár lety, zvláště v době krize po roce 2008, lehkou úlohu. Nebyla mu přikládána patřičná váha, bylo vnímáno spíše jako náklad, který se dá „lehce škrtnout“. V poslední době však v této oblasti dochází k výrazné změně. TOP manažeři především úspěšných firem si postupně uvědomují potřebu inspirace, nových znalostí a netradičního pohledu na věc, a to jak u sebe tak i svých zaměstnanců. Se vzděláváním pak začali pracovat mnohem cíleněji a systematičtěji, aby maximálně podpořili efektivitu svoji i svých lidí. Všichni víme, že lidský kapitál je jedním z největších bohatství firmy a je potřeba ho systematicky rozvíjet.
Jirko, jsi studentem studijní skupiny SAMBA MBA, které probíhá v Olomouci. Jaký přínos pro tebe studium manažerského vzdělávacího programu má?
Očekával jsem od studia hlavně rozšíření znalostí a poznání nových trendů ve vývoji firem a způsobech jejich řízení. Toto moje očekávání studium bezesporu naplňuje.
Dalším přínosem je možnost potkávat se se zajímavými, chytrými a úspěšnými lidmi (lektory a spolužáky) a sdílet s nimi zkušenosti. Velmi obohacující je rovněž společné řešení úkolů v rámci výuky a neformální vzájemná výměna zkušeností z praxe.
Co jsem však neočekával je velký dopad na moje vnitřní já a silný impuls ke změně mého přístupu k věcem, přemýšlení o nich a o jejich řešení. Ještě nejsem na konci studia, ale musím uznat, že pro mne znamená obrovskou inspiraci.
Poodkryješ čtenářům, jaké jsou tvé koníčky a jakým aktivitám se věnuješ ve svém volném čase?
Mám tři děti, takže rodina je určitě největším koníčkem. Mezi moje další záliby patří např. hra na kytaru, sport (florbal, tenis, kolo, lyže), také pravidelně jezdím mistrovství ČR v orientačních automobilových závodech. A po svojí první zkušenosti z letošního září mezi svoje záliby nově počítám i jachting :-).
Děkujeme za rozhovor!
otázky: Pavel Klein
foto: Michaela Lípová